Z deníčku nevěsty: Akce "Svatba" se rozjíždí

Za dobu psaní svatebních příspěvků mám vůči vám jeden velký dluh - nikdy jsem vám pořádně nevysvětlila, jak si tu naší svatbu vlastně představujeme. Takže tímto svůj dluh splácím a níže najdete naší celkovou aktuální představu :-).

Tuhle fotku miluju! Je sice už nějaký čas stará a oba už vypadáme trochu jinak, ale nás vztah vystihuje dokonale!

Moje představa svatby je vlastně jednoduchá: ani ne úplně typická, ani ne úplně netypická. Uvolněná, pohodová, rozesmátá, plná dobrého jídla a dobrého pití, se všemi, co máme rádi. Obřad jsem chtěla vždycky venku a afterparty na místě, kde budeme moct být venku i uvnitř a uděláme si to podle sebe. Žádný zámek nebo radnice, žádná restaurace uprostřed města. A s těmito představami také ladíme celý koncept svatby.

Svatbu budeme mít v Orlických horách. Ač jsme oba pražští, na tomto jsme se dohodli ještě před zásnubami. Pochází odtud celá moje rodina (tedy polovina našich hostů), mám to tam ráda a Matějovi to bylo jedno :-). U něj část rodiny pochází z Jeseníků, takže ti to budou mít blíže než do Prahy, a část z Vysočiny, ti to budou mít tak nastejno. Nakonec na tom budou nejhůř ty naše nejbližší rodiny z Prahy, které pojedou 170 km, a kdyby se svatba konala v Praze, měli by to za bukem :-D. Všichni o tom ale věděli hned od zásnub a nic nenamítali (a kdyby namítali, tak by jim to k ničemu nebylo).

Právě kvůli tomu, že hodně našich hostů bude dojíždět, budeme mít obřad až odpoledne. Aby se prostě nikdo nemusel honit a to včetně nás. Nesnáším ranní vstávání, tak mě ani nehne, abych ve svůj svatební den vstávala v 6:00 a dříve. Jak už jsem psala výše, chceme svatbu pohodovou, ne uhoněnou. Navíc doufám, že se nám ještě před odjezdem na obřad podaří urvat chvilku, kdy budeme jen s našimi nejbližšími rodinami a hlavně jen sami dva se sebou (Matěj mě uvidí ve svatebním už před obřadem), než se vrhneme do velkého svatebního veselí :-).

S pozdějším obřadem souvisí i to, že svatba bude bez klasického oběda, protože by na něj bylo už pozdě. Po obřadu a focení přejedeme na místo hostiny a tam bude čekat raut, který společně zahájíme polévkou, ale pak už bude v režii každého co a kdy si dá. Jelikož svatba bude v srpnu, nechají se očekávat velká tepla. A kdybychom měli před hosty předložit svíčkovou, možná by je to na celý zbytek dne odrovnalo. Takhle si sami zvolí na jaký typ a množství jídla se cítí.
Dál už bude hostina celkem tradiční. S prvním novomanželským tancem, krájením dortu i čtením blahopřání atd :-).

Co se týče hostů, ty naše bude tvořit téměř z celé části jen rodina. Každý tam budeme mít jen pár přátel, zato z rodiny jsou zvaní i tetičky, strýčkové, bratranci, sestřenice... Nutno ale dodat, že všechno to jsou lidé, se kterými se stýkáme a chceme, aby při takové chvíli byli s námi.
Jak sledují kolem sebe, často velký podíl svatebních hostů tvoří přátelé. My oba vnímáme svatbu jako primárně rodinnou událost a proto u nás je zvaná víceméně jen rodina. Chtěla bych tady ale zdůraznit, že záleží na každém, koho si na svatbu pozve. Každý chce mít kolem sebe v takové chvíli hlavně lidi, na kterých mu záleží a jim záleží na něm. Pokud je to u někoho jen nejbližší rodina a pak spousta přátel, je to jeho volba. Pokud je to u někoho rodina až do pátého kolena, je to opět jeho volba. A dle mého názoru nemá nikdo další právo toto soudit :-).

A teď už vám jen musím popřát, ať se máte co nejkrásněji! :-)