Cestování // Cestou necestou...

Dnes je prý častým nešvarem, že děti tráví hodně času u počítače a vůbec nejdou ven. To teda rozhodně není můj případ. Jedna z definic mého dětství? Byli jsme pořád někde v trapu. Jistě to hodně souviselo i s tím, že jednu babičku mám v Orlických horách a druhou v Krkonoších. Skoro každý víkend jsme trávili u nějaké babičky, takže ačkoli jsem kovaný Pražák, miluju přírodu, hory a klidnou atmosféru vesnice a ráda si tam jezdím od ruchu Prahy odpočinout (a pak se zase ráda vrátím do Prahy, je to nekonečný kruh :-D). Kromě babiček jsme často jezdili po různých dovolených a výletech, které mamka doplňovala svými zeměpisnými přednáškami. Naši preferovali hlavně Českou republiku a troufám si tvrdit, že ji máme projetou křížem krážem.

Když jsme před pár lety byli s našima na týden na horách v Krkonoších...to tehdy ještě v zimě sněžilo :-D.

Když už jsme vyjeli do zahraničí, tak se většinou jednalo o kombinaci pobytového a poznávacího zájezdu nebo když už byl zájezd jen pobytový, půjčili jsme si auto a poznávací složku jsme si do dovolené přidali sami. Většinou to bylo super, jen jednou se to našim nepovedlo...a to když na dovolené na Mallorce, dostali "skvělý" nápad - objet všechny majáky na ostrově. Bylo to hrozné, z každého byl stejný výhled (kupodivu) a u každého jsme se museli vyfotit. Vzpomínám na to s děsem ještě dneska a to už to bude deset let.

V Římě mám dokonce vlastní náměstí :-D.

Jedinou nevýhodou veškerého našeho cestování je, že jsem často byla ještě malá a díky tomu si občas něco nepamatuju, protože se mi to hodně slévá - třeba nedávno jsem našim zarytě tvrdila, že jsem rozhodně nikdy nebyla v Českém Krumlově a mamka našla fotky, jak se tam asi v deseti letech fotím před zámkem. Naši si pak navzájem plakali na rameni, proč do těch výletů dali tolik času a peněz, když jsme stejně zmatený jak lesní včely :-D. Ale rozhodně vím, že budu ke svým dětem stejná a co finance a čas dovolí, to procestujeme. 

A někdy mezi těmito rodinnými výlety jsme se do sebe já a cestování zamilovaly. A je to láska životní. Jsem ochotná do cestování narvat své veškeré úspory. Cestování vám totiž dá zážitky, které při sezení u televize rozhodně nenajdete (a pak jste ještě ve společnosti za kinga, protože máte nejvtipnější historky). Navíc to ještě doporučuju jako prověření vztahu - ať už jsem jezdila s našima nebo teď s Matějem, tak se nám vždycky při dovolené něco přihodí, kdy trnu hrůzou jak to asi dopadne. Třeba při loňské dovolené ve Slovinsku nám beze srandy šlo asi dvakrát o život. Když už jsme byli nejvíc zoufalí, tak jsme s Matějem vtipkovali, že alespoň využijeme ten dovoz ostatků ze zahraničí zpět do ČR, což jsme měli zaplacené jako součást pojištění :-D.

První den z dvoudenního výletu na nejvyšší slovinskou horu Triglav (2.864 m.n.m.). To bylo ještě dobře...drama začalo až druhý den. Už se na článek o Slovinsku moc těším :-D.

Jsem ale v dovolených trochu specifická. Naštěstí se v tom ale s Matějem názorově scházíme, takže všechny naše dosavadní dovolené byly super a moc jsme si je užili. A jak teda vypadají?

1) nejezdíme na pobytové zájezdy k moři. Trpím velkou fobií z větších vodních ploch (ne, nedělám si prdel, to fakt existuje), tzn. týden na pláži nepřipadá v úvahu. Jako pár dní dám, to si vycachtám nohy, hodně se namažu a budu vyhlížet pána s melounama, ale pak bych se tam unudila. Musí se to proložit výlety, to jsem pak spokojená. A ještě jsme oba hrozné bledule, takže se rychle spálíme a trávit dovču v zimnici na pokoji není žádný bájo.

Takhle se v moři trápím...

Takhle by to už šlo :-D.

2) vyžadujeme aktivní dovolené, chceme do nejmenších detailů poznat dané místo. Takže na dovolenou si hlavně balím dobré boty a průvodce, protože není výjimkou, že jsme denně i více jak 12 hodin na nohou a běháme po památkách nebo po přírodě (vždycky říkám, že jedu na týden na dovolenou, ze které se pak musím 4 dny léčit :-D).

Takhle jsem pátý den ráno v Barceloně stávkovala, že už nikam nejdu :-D.

3) ale ještě nejsme takoví aktivci, že bychom cestovali s krosnou na zádech a každou noc spali někde jinde. My se se vždycky vrátíme do našeho hotýlku, kde máme vlastní koupelnu, neb s cizími lidmi se sprchovat nehodlám :-D.

4) jezdíme jen ve dvou. Víkend s přáteli strávíme rádi, ale na týden a více chceme jet sami. Na nikoho se neohlížíme, přizpůsobujeme se jen sami sobě a užijeme si jen sami sebe. Je to možná trošku sobečkovské, ale tak nám to vyhovuje :-D.

Ve Slovinsku na Kanjavci (2.569 m.n.m.)

5) všechny naše dovolené jsou "do it yourself", protože si zařizujeme cestu, ubytování i program. Trochu to souvisí s naším sobečkovstvím, protože se nemusíme ohlížet na program zájezdu. Jen bychom někdy chtěli do Izraele a tam teda asi radši pojedeme s cestovkou, protože vzhledem k tamní nestálé situaci se sami trochu bojíme.

A už se pomalu dostávám ke sdělení celého článku - rozhodla jsem se na blog přidat další rubriku - cestování. Když budu mít pocit, že se musím o nějaký super výlet nebo dovolenou podělit (obávám se, že to bude asi u všech našich dovolených a výletů), tak to sem hodím, třeba to pro vás bude trochu užitečně a vyhnete se chybám, které jsme za vás udělali my :-D (a osoby se sklony k voyeurství si třeba taky trochu přijdou na své :-D). A nebo si prostě jen při čtení cestovních článků oddychnete od každodenního stresu :-).

A co vy, cestujete rádi? A spíše po Čechách nebo do zahraničí?