pátek 10. července 2015

Ze života // Miluška u psychologa

Pamatujete na Milušku? Horolezkyni po zábradlí? Tak ta se po tomhle výkonu rozhodla se svojí klaustrofobií něco dělat. Kamarád jí dal kontakt na svého známého, psychologa. Prý je skvělej, rozhodně ji jejich strachů zbaví.

Onen psycholog měl své metody. Jedno nebo dvě sezení si s Miluškou jen povídal, snažili se zjistit podstatu jejího strachu, rozebrat ho, nějak ho pochopit. Když měl psycholog pocit, že tohle by už šlo, nastoupila léčba praxí. Miluška se musí svému strachu postavit. Pojedou spolu výtahem.

Modrá jeskyně v Chorvatsku. Miluška na to místo také jezdí a dovnitř se, stejně jako moje mamka, nikdy nepodívala. Ale v tomhle jsme na tom stejně, já tam taky nikdy nešla a nepůjdu, část vchodu je úplně zatopená a plavat pod vodou, ve tmě, to fakt nedám. Navíc v té jeskyni jednou viděli delfína, jen si chvíli nebyli jistí, jestli to náhodou není žralok. To bych asi někomu v panice vylezla na hlavu.

Nastoupili do výtahu, psycholog zmáčkl třetí patro. Výtah se rozjel, Miluška zadržela dech. Minuli první patro. Miluška se už pomalu začala uvolňovat...a najednou se země zachvěla. Nebyla to láska ani zemětřesení. Výtah se zasekl. Mezi prvním a druhým patrem. Rázem z toho byla léčba šokem. V Milušce by se krve nedořezal. Ono ani v psychologovi ne. Miluška strnula a zaujala svoji obranou pozici. V koutě s hlavou skloněnou. Zhluboka dýchala. Kdyby ji nepřepadávala panika, nejspíš by po doktorovi vzteky skočila. Psycholog zmateně mačkal čudlíky a snažil se výtah rozjet. 
"Co budeme dělat?" otočil se na Milušku, celý zoufalý. 
"To fakt nevim, vy jste doktor, něco vymyslete!" štěkla po něm Miluška a dál v koutku rozdýchávala svůj blížící se hysterický záchvat.

Ven se nakonec dostali. Opět pomohli hasiči. Psycholog vrátil Milušce všechny peníze a ukončil její léčbu. A ta radši, než něco podobného absolvovat znovu, běhá dál po schodech a prý ani to šplhání po zábradlí nakonec není k zahození :-D.


Užijte si víkend a v pondělí se těšte na svatební příspěvek :-).

  

2 komentáře:

  1. Ouuu, nechtěla bych být v kůži pana psychologa..a ani Milušky. :D Neumím si takovou fóbii představit, zatím žádnou netrpím ( ale třeba si mě prozatím jen nenašla ! :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak budu držet palce, aby ani nenašla :-). Člověk si občas připadá jako blázen - má naprosto irelevantní strach, který ho ale dokáže úplně ovládnout.

      Vymazat