pátek 22. května 2015

Cestování // Virtuální procházka po Plzni

Tak se vám konečně hlásím jako magistra práv :-). Minulý týden, 13. 5. 2015, jsem dělala poslední státnice, a předevčírem, 20. 5. 2015, jsem obhajovala diplomku. Moje myšlení bylo už od října soustředěné převážně jen na školu, což byl taky důvod, proč moje aktivita na blogu nebyla nic moc. To bych vám ale chtěla vynahradit. Nápadů na články mám, jak říká moje sestřenka, mrtě a chuť do bloggování ohromnou. Pro mě i pro vás jsem se rozhodla stanovit si v příspěvcích řád (a když to vyhlásím takto veřejně, tak budu aspoň nucena to dodržovat :-D) a to příspěvky každé pondělí a pátek prostě někdy 2x v týdnu :-D. Tak snad to zvládnu, jinak se budu fakt stydět :-D.

Nápad na dnešní článek vznikl naprosto spontánně v čase mezi státnicemi a obhajobou. Přemýšlela jsem, že už vlastně pojedu do Plzně jen pákrát a jak tam těch 5 let bylo super, ačkoli jsem to původně vůbec nečekala. A jak moc mě Plzeň nakonec překvapila a získala si mé srdce, čímž se přiřadila k Praze na seznam měst, na které mi nikdo nesmí sáhnout, natož je přede mnou pomlouvat. Proto jsem se rozhodla, že při těch mých pár posledních návštěvách Plzně jako studentky zdejší univerzity si projdu svá oblíbená místa a nafotím je jak pro sebe, tak pro vás, a třeba si tuto moji virtuální procházku někdy v Plzni projdete :-).

Pohled na Plzeň z Cross Café v 16. patře.
Začínáme na Náměstí Republiky, což je pro mě středobod Plzně. Prostorné náměstí, lemované roztomilými domečky, s majestátní katedrálou sv. Bartoloměje. Katedrála je velice sympatická tím, že většinou bývá otevřená alespoň tzv. na mříž (tzn. nemůžete jít úplně dovnitř, ale aspoň přes mříž něco uvidíte) a nechá se jít na věž. Tuším, že se za to platilo pár korun (ruku do ohně za to ale nedám) Vstupné stojí pro dospělého 50,- Kč, pro studenta 35,- Kč, ale ten výhled stál rozhodně za to!



Náměstí Republiky je dost malebné samo o sobě, ale jako přidanou hodnotu na něm naleznete několik domů se zajímavými sgraffity, plastikami či malbami. Skutečný skvost je však renesanční budova radnice z 16. století.



Ve třech rozích náměstí (v tom čtvrtém je morový sloup) naleznete moderní kašnu z dílny Ondřeje Císlera. Chrliče mají symbolizovat anděla, velblouda a chrtici s plzeňského městského znaku. Kašna na fotce dole je, myslím, anděl.


Z náměstí půjdeme Pražskou ulicí směrem dolu, kolem Černé věže, kde uhneme do Sadů 5. května. Po jedné straně budete mít park, po druhé řadu roztomilých domečků.


Sejdete po schodech dolu a přes lávku projdeme do parku, Štruncových sadů.






Ze Štruncových sadů volně přejdeme do Křižíkových sadů a následně Šafaříkových sadů. Je tu krásně, cestu lemují fialově rozkvetlé keře, přes cesty jsou udělané brány s popínavými rostlinami. Krom toho tu ale najdete dvě chuťovky. První je lavička Václava Havla.
 


Druhou pak socha Spejbla a Hurvínka.


Konec Šafaříkových sadů vymezuje budova Západočeského muzea. Zde zahneme doprava a vydáme se směrem nahoru, do Kopeckého sadů. Všimněte si, že pořád jen obcházíme náměstí :-). 


Kopeckého sady jsou mé milované. Procházela jsem jimi cestou od vlaku a tak nějak jsou mému srdci nejblíž. 




V Kopeckého sadech se nachází budova Měšťanské besedy, která je velmi hezky zdobená. Tady budeme mít promoci :-).

Z Kopeckého sadů přecházíme do Smetanových sadů.

Pohled ze Smetanových sadů do Kopeckého sadů.
Smetanovy sady jsou stejně půvabné jako Kopeckého. Navíc zde jsou občas vystaveny i nějaké fotografie, nebo v současné chvíli zde najdete nainstalovány bronzové sochy. Najdete tu také Starou synagogu.




Vrátíme se zpět na přechod mezi Kopeckého sady a Smetanovými sady a ulicí Bedřicha Smetany a poté Jungmannovou se dostaneme na ulici Americká. Zahneme doprava směrem nahoru a půjdeme až ke křižovatce s ulicí Klatovská třída. Zde najdeme rozlehlý památník připomínající osvobození Plzně americkou armádou.





Na Klatovské třídě zahneme znovu doprava a půjdeme směrem dolu. Za první křižovatkou se Klatovská třída mění na Sady Pětatřicátníků (už žádný park, ale rušná silnice) kde hned po pravé straně máme starou budovu divadla J. K. Tyla. 


Pohled od školy na divadlo J. K. Tyla
Po pár metrech budeme po levé straně míjet budovu Velké synagogy, což je největší synagoga v republice, druhá největší v Evropě a třetí největší na světě.



Ještě chvilinku půjdeme po Sadech Pětatřicátníků až dojdeme k mojí alma mater :-).




Pokud jste přijeli busem, můžete u školy přejít křižovatku a ulicí Přemyslova si to zamířit na autobusové nádraží.. Cestou narazíte na novou budovu divadla J. K. Tyla. Ta je unikátní svou fasádou a zároveň interiérem s výborně řešenou akustikou.


Toť vše z mojí plzeňské procházky :-). 5 let jsem si s radostí chodila tohle kolečko a doufám, že po promoci přemluvím Matěje, aby si to se mnou prošel ještě jednou. A na závěr, pro hezčí den, kvetoucí keř, který najdete u plzeňské pobočky ČNB - kolem které jsme ale neměli cestu :-D.



A co vy, už jste byli v Plzni? A co vás nejvíce zaujalo? Jak jste asi poznali, tak mě hlavně ty parky :-).

Žádné komentáře:

Okomentovat